Šroubek aneb Když je jméno slavnější než jeho nositel

Karel Šroubek … přemýšlíte, zda toto jméno zařadit do světa filmu, sportu či politiky? Možná k němu stačí dodat slovo HOTEL a budete doma. Grandhotel Šroubek byl v první polovině dvacátého století pojem. Nejen díky secesnímu slohu, ale především vyhlášené kuchyni.

Magdaléna Krajmerová

PRAHA Na rodinnou tradici či podnikatelské geny se nemohl příliš spoléhat. Karel Šroubek se narodil 25. března 1880 v Nučicích u Prahy v ne příliš majetné rodině. K pohostinství ho to táhlo už v mládí a ještě před svými třicátými narozeninami se stačil nejen oženit, ale také otevřít svou první restauraci na rohu Václavského náměstí a současné Opletalovy ulice. To vše se stalo v jeden den. Jeho sen však byl jiný – myslel na vlastní hotel. Přání si splnil v roce 1924, kdy se stal vlastníkem hotelu U arcivévody Štěpána na Václavském náměstí. Hned ho začal měnit podle svých snů a změna jména na Grandhotel Šroubek byla jen prvním krokem.

Z HOTELU DO GRANDHOTELU

Karel Šroubek zavedl do tehdejšího hoteliérství věci, které zde byly zcela neznámé, a jimiž se hoteloví manažeři řídí ještě dnes. Například zavedl hotelové logo, vlajku, veřejně přístupné ceníky. Nechyběl ani doplňkový prodej skla, porcelánu či šperků i inzerující firmy. To přinášelo jeho hostům větší pohodlí a něco nového, majiteli další zisky.

Ovšem hlavním tahákem Grandhotelu byla vyhlášená Šroubkova kuchyně. Majitel hodně cestoval, přivážel ze světa recepty i vybrané způsoby stolování a okamžitě je ve svém hotelu zaváděl. Kuchařky, které napsal společně s manželkou Bertou, byly vyhledávány už v jeho době, kdy to rozhodně nebyl žádný módní výstřelek. Mimochodem sbírka více než tisícovky Šroubkových receptů vyšla opět po roce 2000 a mnozí v ní stále našli zajímavou inspiraci. O tom, že Karel Šroubek dbal na kvalitu jídla a správné pochopení receptů svědčí třeba to, že prý ve svých kuchařkách čtenáře nabádal, aby v případě, že něčemu v textu neporozumí, si přišel pro vysvětlení přímo do hotelové kuchyně. Každý uchazeč o místo šéfkuchaře v jeho hotelu údajně musel předvést, jak si poradí s úpravou ledvinek.

Náročný byl podle dobových vzpomínek i na své zaměstnance – jak učni, kterých měl několik desítek, tak zaměstnanci procházeli školením, jak se k hostům chovat, jakým tónem s nimi mluvit a s jakým výrazem k nim přistupovat. Na tom, že musí každého pozdravit a usmát se, hoteliér Šroubek přímo trval.

MÍSTO, KDE SE PSALY DĚJINY

Původně novorenesanční hotel, později přestavěný v secesním stylu, patřil nejen díky vysokému standardu, světové kuchyni a skvělé poloze k místům, kde se setkávaly tehdejší celebrity a kde přespávali nejvzácnější hosté. Dějiny toto místo psalo ještě před tím, než se stal Karel Šroubek majitelem. Podle dochovaných informací se zde například v roce 1912 konalo v zrcadlovém sále jediné autorské čtení Franze Kafky v Praze. V roce 1932 tady už Karel Šroubek hostil Čechoameričana Antonína Čermáka, starostu Chicaga. O sedm let později právě z Grandhotelu Šroubek sir Nicholas Winton řídil odvoz 669 židovských dětí z ohroženého Československa do bezpečí v zahraničí.

V bezpečí však nebyl o několik let později ani samotný hotel, v roce 1951 byl znárodněn. Děti Karla Šroubka emigrovaly do Kanady a sám hoteliér umírá o pět let později.

NOVÁ ŠANCE NA SLÁVU

I když hotel, po zestátnění přejmenovaný na Grandhotel Evropa, stále upoutával pozornost svou zlacenou a honosně zdobenou fasádou, úroveň interiérů a služeb klesla. Po znárodnění sousedního hotelu Meran v roce 1954 došlo ke sloučení obou podniků a tento stav trval až do roku 1991. Zatímco Meran se v roce 1991 vrátil původním majitelům, Grandhotel Evropa řídila společnost s ručením omezeným, která se v devadesátých letech dostala do konkurzu.

Hotel spadal mezi dvouhvězdičkové, protože například polovina pokojů neměla ani vlastní koupelnu a majitel to nedokázal napravit. Na druhé straně zde ala zůstaly zachovány interiéry ve stylu Ludvíka XVI., secesní restaurace s mezinárodní kuchyní a staročeská restaurace.

Návrat původní slávy chce hotelu zajistit nový vlastník, který ho v závěru loňského roku uzavřel a chystá kompletní rekonstrukci včetně přístavby skryté ve dvorním traktu. Je tedy naděje, že turisté budou do Prahy přijíždět s průvodcem v ruce, v němž se opět objeví jeden z reklamních sloganů Karla Šroubka: „Dlíti v Praze a nenavštíviti restaurant Šroubek, znamená nebýti v Praze vůbec.“